Praha - V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Na dnešní tiskové konferenci připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názoru nebudou pracovat dobře. Z textu žaloby, kterou má ČTK k dispozici, vyplývá, že opatrovická soudkyně jakékoliv pochybení odmítá.
Otec, který měl dlouhodobě problém se závislostí na drogách i s psychickým onemocněním, Viktorku brutálně usmrtil letos v březnu. Tedy necelého půl roku poté, co benešovská soudkyně svěřila dívku z pěstounské péče do péče biologických rodičů s dohledem OSPOD. Tejc nyní pro soudkyni žádá roční snížení platu o 30 procent. O tom, zda se provinila, rozhodne kárný senát pražského vrchního soudu. Ministr připustil, že bude zapotřebí prokázat zjevný exces v rozhodování, aby byla jeho žaloba úspěšná.
"Jsem si vědom toho, že ministři spravedlnosti nepodávají často kárné žaloby na soudce, a už vůbec ne za jejich rozhodnutí. Soudci jsou ve svém rozhodování nezávislí, ale nemají být nezávislí na zákonech a neodpovědní," řekl Tejc. Shrnul, že jeho poslední dva předchůdci ve funkci zažalovali každý jednoho soudce, přičemž kárná řízení se běžně vedou pro průtahy nebo etické prohřešky.
Soudkyně Sandra Kimmelová se podle Tejce dané věci věnovala nedbale, rozhodla formálně a opomenula provést řadu dostupných důkazů. Ačkoliv nemohla předvídat tragický konec, mohla vědět, že prostředí u rodičů nebude mít na dítě dobrý vliv. Podle něj mimo jiné přehlédla, že otec byl v době jejího rozhodnutí ještě v ambulantním ochranném léčení a že přebýval v chráněném bydlení.
Kárná žaloba obsahuje i vyjádření Kimmelové, která v daném řízení vyslechla všechny jeho účastníky a provedla 15 listinných důkazů. Žena zdůraznila, že všichni včetně pěstounů se vzdali práva na odvolání. "Pokud by v řízení zazněly obavy, které pěstounka následně prezentovala v médiích, soud by se jimi nepochybně podrobně zabýval. Řízení by bylo prodlouženo tak, aby všechny skutečnosti mohly být důkladně prověřeny, a otec by byl podroben dalšímu hodnocení své způsobilosti pečovat o nezletilou," vzkázala.
Poukázala také na psychiatrický posudek, podle kterého byl otec při plné abstinenci schopen o dítě řádně pečovat, a to i přes svou duševní poruchu. Tento závěr podle soudkyně podpořily i další důkazy, zejména zprávy z terapií a odborných zařízení, která otec navštěvoval. Hovořily o tom, že vedl řádný život, pracoval a dlouhodobě abstinoval. "Pěstounka uváděla, že rodiče o nezletilou řádně pečují, že si dítě na jejich péči rychle zvyklo a že celý proces probíhá bez problémů," doplnila.
Ministr chystá i systémové změny, aby se situace neopakovala. Zákonem chce zakotvit novou definici bezpečí dítěte a také mezioborové týmy, jejichž členové by spolupracovali v opatrovnických řízeních a navzájem si sdělovali důležité informace. Odhadl, že novinka by mohla být účinná nejpozději za rok.
Tejc situaci probíral i s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), kterému v úterý zaslal oficiální podnět k prověření práce OSPOD v dané věci. Úřad totiž proti svěření do péče rodičů nevznesl žádné námitky. Kárná žaloba navíc tvrdí, že jeho předchozí zprávy byly nedostatečné a že společnou domácnost rodičů a dítěte nikdo z úředníků neviděl. Podle Tejce je namístě uvažovat o centrálním řízení OSPOD. "Někde úředníci fungují skvěle, jinde je to horší," podotkl. Zvažuje se také institucionální zakotvení komise pro nepřirozená úmrtí dětí, která působí na ministerstvu práce, dodal.
Juchelka Tejcovu iniciativu k přezkoumání postupu soudu ocenil. V dnešní tiskové zprávě uvedl, že se s ním chce sejít a představit mu doporučení ze zasedání zmíněné komise, která se zaměřuje na hledání systémových nedostatků v ochraně ohrožených dětí. Mezi navržená opatření patří povinné pravidelné předávání informací o dlouhodobě rizikových rodinách úředníkům OSPOD, umožnit těmto úředníkům jak testovat rodiče dětí na návykové látky, tak i zajistit rodičům psychiatrické vyšetření. Za jeden z nejdůležitějších kroků pak komise pokládá úplnou digitalizaci agendy sociálně-právní ochrany dětí.
