Jak si zlepšit paměť? Nejlepší pomůckou je paměťový palác, mozek to umí hlavně s obrazy a emocemi, říká vědec
Dobrá paměť není talent, ale dovednost, která se dá velmi snadno zdokonalit. Neurovědec Boris Nikolai Konrad vysvětluje jak na to. „Mozek umí dobře pracovat s obrazy a emocemi. Se jmény, odbornými pojmy nebo čísly mu to až tak dobře nejde,“ říká několikanásobný světový rekordman v takzvaných paměťových sportech. V rozhovoru popisuje různé techniky, jak svou paměť zlepšit, jak z té krátkodobé přenést informace do dlouhodobé nebo jak k tomu efektivně využít třeba umělou inteligenci.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné dočtete:
- Jaké techniky používá na memorování odborných pojmů nebo nákupního seznamu;
- jak dostat informace z krátkodobé paměti do dlouhodobé;
- jestli vypadá mozek člověka s vytrénovanou pamětí jinak než toho s nevytrénovanou;
- k čemu nám je memorování v době internetu a umělé inteligence.
Do jaké míry je dobrá paměť talent a do jaké dovednost? Například já mám problém zapamatovat si pomalu i vlastní telefonní číslo. Mohu si i přesto paměť výrazně zdokonalit?
Je to dovednost a zdokonalit se dá velmi efektivně. Ve výzkumu i praxi pracuji s paměťovými technikami, díky nimž lze mozek využívat efektivněji a které se dokáže naučit každý.
Mozek se totiž vyvinul tak, aby uměl dobře pracovat s obrazy a emocemi. Se jmény, odbornými pojmy nebo čísly mu to až tak dobře nejde. Proto pomáhá, když si je přeměníme na věci, se kterými si dokáže poradit snadněji.
Samozřejmě že u lidí, kteří vyhrávají paměťové soutěže, hraje roli také talent a inteligence. Nicméně běžnou paměť si dokáže výrazně zlepšit každý.
Co se děje v mozku, když se snažíme něco si zapamatovat?
Když se cokoli učíme, v mozku se vytvářejí nová spojení. To platí jak na úrovni jednotlivých neuronů, tak celých regionů mozku. Já se ve výzkumu zaměřuji více na to druhé – na tvorbu mozkových sítí.
Už po pár týdnech trénování technik, které používají i paměťoví atleti, si člověk tyto mozkové sítě dokáže přizpůsobit tak, aby byly efektivnější při kombinování obrazů kognitivního myšlení. Dokáže to také u limbického systému, který je důležitý pro emoce a dlouhodobou paměť. Paměťový trénink tudíž posílí některé sítě v mozku a pomůže vám si věci mnohem lépe zapamatovat.
Ve filmech se často setkáváme se zápletkou, kdy si nějaká postava poraní hlavu a ztratí paměť. Víme, kde konkrétně se paměť nachází, nebo je s ní propojený celý mozek?
Spíš je s ní propojen celý mozek, máme totiž různé paměťové systémy. Proto když někdo řekne, že má špatnou paměť, není to přesné. Může mít špatnou paměť, ale třeba jen na obličeje lidí, naopak texty a různé události si možná dokáže zapamatovat velmi dobře.
Přesto některé paměťové systémy v mozku umíme lokalizovat jednodušeji než jiné. Například ty, které jsou spojené se zapamatováním si epizod, jež jsme zažili, jsou v mozku rozšířené na více místech. Paměť bychom tedy neměli vnímat jako něco, co má v mozku specifické místo – je to spíše jeho funkce. Celý mozek
Zajímá vás, jak to skončí? Přidejte se k předplatitelům Deníku N
S předplatným získáte:✅ Neomezený přístup k tomuto i dalším tisícům článků renomovaných autorek a autorů.
✅ Přehled o dění v Česku, ve světě, v kultuře i v ekonomice.
✅ Desítky nových textů denně a tematické newslettery.
✅ Dobrý pocit, že podporujete kvalitní nezávislou novinařinu.
Předplatné je bez závazků a můžete ho kdykoli zrušit.
